Digitální wellbeing

Autor Zveřejněno dne

1. Digitální wellbeing a role ICT koordinátora

1.1 Co je digitální wellbeing?

Odborná pracovní skupina NPI ČR a Partnerství pro vzdělávání 2030+ přijala v roce 2025 oficiální definici:

„Digitální wellbeing je stav, ve kterém rozpoznáváme přínosy a rizika našeho vlastního způsobu užívání digitálních technologií v aktuálních podmínkách. Na základě toho digitální technologie zapojujeme do svého života způsobem podporujícím naše celkové zdraví, osobnostní rozvoj a odpovědnost vůči sobě, svému okolí a světu.“

Tato definice zdůrazňuje rovnováhu, uvědomění a odpovědnost. Nejde o zákaz technologií, ale o schopnost používat je tak, aby byly přínosem, a ne zátěží. Rozhodující není čas strávený u obrazovky, ale kvalita aktivit a podpora, kterou dítě dostává.

Koncepce NPI ČR V roce 2025 připravil Národní pedagogický institut ČR Koncepci podpory digitálního wellbeingu ve vzdělávání v rámci projektu NPO 3.1 – AIDIG. Koncepce má analytickou a implementační část a obsahuje model pěti oblastí digitálního wellbeingu i praktickou sadu opatření pro školy. Součástí je i Desatero digitálního wellbeingu – deset principů zdravého užívání technologií. Vše ke stažení na digitalizace.rvp.cz.

1.2 Jaké oblasti digitální wellbeing zahrnuje?

Digitální wellbeing není jen o tom, kolik hodin dítě tráví u obrazovky. Koncepce NPI ČR definuje pět vzájemně propojených oblastí, ve kterých se digitální wellbeing projevuje:

Pět oblastí digitálního wellbeingu podle Koncepce NPI ČR (2025)

  • Fyzická oblast – schopnost smysluplně využívat digitální technologie pro rozvoj zdravého životního stylu, zejména ve vztahu k pohybovým aktivitám, spánkovému a dennímu režimu či stravování
  • Kognitivní oblast – schopnost rozvíjet vlastní poznání, kritické a tvůrčí myšlení a dosahovat stanovených cílů prostřednictvím získávání, vytváření a vyhodnocování informací v digitálním prostředí
  • Emocionální oblast – schopnost používat digitální technologie pro podporu pozitivního sebepojetí a regulace emocí tak, aby člověk zdravě naplňoval své potřeby a nabýval důvěru v sebe i druhé
  • Sociální oblast – schopnost využívat digitální technologie pro komunikaci a sdílení způsobem, který pomáhá navazovat a udržovat smysluplné mezilidské vztahy a podporovat vzájemný respekt a spolupráci
  • Duchovní oblast – schopnost smysluplně využívat digitální technologie pro poznávání, sdílení a uplatňování hodnot, etických principů a norem tak, aby přispívaly k naplňování smyslu života

1.3 Jak o tom přemýšlí odborníci?

David Šmahel z Masarykovy univerzity, vedoucí výzkumného týmu IRTIS, upozorňuje: „V Česku v současné době prakticky neexistuje výuka o zdravém používání digitálních technologií.“ Jeho tým v reportu EU Kids Online analyzoval 15 studií z posledních šesti let a došel k závěru, že u 20 % adolescentů vede zvýšené používání mobilu během dne k většímu stresu. Kvalita aktivit je přitom důležitější než samotný čas strávený online.

Šmahel varuje před zjednodušováním: každé dítě je jiné, ne každý výzkum je kvalitní a to, co se potvrdilo v jedné studii, nemusí platit univerzálně. Statisticky významný výsledek nemusí mít zásadní vliv v reálném životě.

1.4 Role ICT koordinátora

ICT koordinátor je na škole klíčovou osobou pro implementaci digitálního wellbeingu. Není to jen „člověk od počítačů“, ale průvodce celé školy na cestě ke zdravému vztahu k technologiím. Jeho role zahrnuje:

  • Strategická – pomáhá vedení nastavit školní politiku pro využívání digitálních technologií, pravidla pro mobily, BYOD strategie
  • Metodická – podporuje kolegy v integraci témat digitálního wellbeingu do běžné výuky, sdílí osvědčené postupy a nástroje
  • Preventivní – spolupracuje s metodikem prevence na kyberprevenci, řeší incidenty, vzdělává rodiče
  • Vzdělávací – organizuje workshopy pro učitele, žáky i rodiče. Sleduje aktuální trendy a přenáší je do školní praxe

2. Přínosy a rizika digitálních technologií

Technologie nejsou ani dobré, ani špatné. Rozhodující je, jak je používáme a jaké prostředí kolem nich vytvoříme.

2.1 Přínosy

  • Přístup k informacím a vzdělávacím zdrojům kdykoliv a odkudkoliv.
  • Rozvoj digitálních kompetencí nezbytných pro budoucí uplatnění.
  • Kreativní sebevyjádření – tvorba obsahu, programování, digitální umění.
  • Komunikace a spolupráce – sdílení projektů, týmová práce na dálku, mezinárodní propojení.
  • Personalizované učení – adaptivní aplikace, AI tutoring, individuální tempo.
  • Inkluzivní nástroje – přepis řeči, čtení s podporou, kompenzační pomůcky.

2.2 Rizika

  • Kyberšikana – podle výzkumu „Čeští žáci v online světě 2025“ (E-Bezpečí, 43 000 respondentů) zažilo slovní ubližování online 62 % dívek a 55 % chlapců.
  • Deepfake a AI hrozby – 7 % dětí se stalo obětí deepnude aplikací, 70 % z nich následně čelilo vydírání.
  • Závislost na technologiích – netolismus, FOMO (strach z toho, že něco zmeškám), doom scrolling.
  • Dezinformace a manipulace – algoritmy sociálních sítí posilují bubliny a radikalizaci.
  • Ztráta soukromí – sdílení osobních údajů, sharenting ze strany rodičů, digitální stopa.
  • Psychické dopady – zhoršený spánek, zvýšený stres (u 20 % adolescentů), snížená schopnost koncentrace, problémy s vnímáním vlastního těla.

2.3 Tři přístupy ke vztahu technologií a wellbeingu

Ve společnosti se objevují tři základní postoje k využívání digitálních technologií ve vzdělávání:

Srovnání tří přístupů – odborníci doporučují výchovný přístup s přiměřenou regulací

  • Restriktivní přístup – omezit, zakázat, chránit. Typicky plošný zákaz mobilů, blokace webů. Výhoda: okamžitý efekt. Nevýhoda: nerozvíjí kompetence, dítě se nenaučí s technologií zacházet odpovědně
  • Liberální přístup – nechat děti se učit samy, přirozená zkušenost. Výhoda: autonomie dítěte. Nevýhoda: bez průvodce se dítě snadno dostane do potíží, zejména mladší děti
  • Výchovný přístup – provázet, vzdělávat, budovat kompetence. Kombinuje pravidla s rozvojem kritického myšlení. Výhoda: dlouhodobá odolnost. Nevýhoda: vyžaduje systematickou práci a vzdělané učitele

Koncepce NPI ČR a většina odborníků doporučují kombinaci výchovného přístupu s přiměřenou regulací odpovídající věku žáků.

3. Digitální wellbeing ve školním prostředí

3.1 Tvorba pozitivního digitálního klimatu

Digitální klima školy je součástí celkového školního klimatu. Zahrnuje to, jak škola přistupuje k technologiím – od pravidel přes komunikaci až po vzorové chování dospělých. Pozitivní digitální klima se vyznačuje:

  • Jasná a srozumitelná pravidla pro využívání technologií, která jsou vytvářena společně s žáky.
  • Otevřená komunikace – žáci vědí, že se mohou svěřit učiteli, pokud se online dostanou do potíží.
  • Vzorové chování dospělých – učitelé sami dodržují digitální hygienu (nekoukají na mobil při rozhovoru s žákem).
  • Důraz na pozitivní využití – technologie jako nástroj k tvorbě, spolupráci a učení, ne jen konzumaci obsahu.

58 % dětí, které zažily kyberšikanu, se nikomu nesvěřilo. Pouze 26 % se svěřilo rodičům, 7 % učitelům a 5 % zavolalo na Linku bezpečí. Právě otevřené klima a důvěra mohou tento poměr zásadně změnit.

Kyberšikana v ČR – data z výzkumu E-Bezpečí 2025 (n = 43 000)

3.2 Scénáře zavedení pravidel ve škole, třídě a doma

Pravidla pro digitální svět fungují nejlépe, když vznikají společně a jsou provázaná mezi školou, třídou a domovem.

Na úrovni školy:

  • Zakotvení pravidel pro mobily a technologie ve školním řádu (ředitel má od roku 2021 zákonnou pravomoc regulovat dle § 30 odst. 3 školského zákona).
  • Vytvoření „Digitální charty školy“ – krátký, srozumitelný dokument podepsaný žáky, rodiči i učiteli.
  • Pravidelná revize pravidel (minimálně jednou ročně) s přihlédnutím ke změnám v technologiích.

Na úrovni třídy:

  • Třídní pravidla pro používání technologií – vytvářena s žáky v třídnické hodině.
  • Scénáře „Co když?“ – co dělám, když vidím kyberšikanu, když mi někdo posílá nevhodný obsah, když chci něco nahlásit.
  • Viditelné zobrazení pravidel ve třídě (plakát, nástěnka).

Na úrovni rodiny:

  • Podpora tvorby „Rodinné digitální dohody“ – škola může rodičům nabídnout šablonu a workshop, kde ji vytvoří společně s dětmi.
  • Jasné hranice pro používání technologií doma (čas, místo, obsah) – klíčem je, aby dítě rozumělo důvodům, ne jen příkazům.

3.3 Integrace tématu do výuky a školního života

Digitální wellbeing není samostatný předmět – je to průřezové téma, které se prolíná celým školním životem:

  • Informatika – bezpečné chování online, digitální stopa, soukromí, algoritmické myšlení.
  • Český jazyk a mediální výchova – kritické myšlení, rozpoznání dezinformací, etika komunikace.
  • Výchova ke zdraví / třídnické hodiny – emoce online, vztahy, kyberšikana, seberegulace.
  • Občanská výchova – práva a povinnosti v digitálním světě, odpovědnost, netiketa.
  • Projektové dny a celoškolní akce – Týden pro wellbeing ve škole (každoročně v únoru), Den bezpečnějšího internetu (11. února).

3.4 Výzkumy a data z českého prostředí

Česko disponuje kvalitními daty díky práci několika výzkumných týmů:

Sociální sítě českých dětí pod 13 let – data E-Bezpečí 2025

Čeští žáci v online světě 2025 (E-Bezpečí, UP Olomouc) Výzkum na vzorku 43 000 dětí přinesl alarmující čísla: téměř 99 % dětí pod 13 let porušuje věková pravidla minimálně u jedné sociální sítě. Nejpoužívanější jsou WhatsApp (96 %), YouTube (95 %), Instagram (59 %) a TikTok (52 %). Kyberšikana meziročně narostla o více než 14 %. Online poradna E-Bezpečí řešila v roce 2025 celkem 496 případů.

IRTIS – Masarykova univerzita (David Šmahel) Report z 15 studií za 6 let: u 20 % adolescentů vede zvýšené používání mobilu během dne k většímu stresu. ČŠI potvrzuje nárůst dětí pociťujících duševní nepohodu v důsledku nepřiměřeného využívání digitálních zařízení. Klíčový závěr: kvalita online aktivit je pro wellbeing důležitější než samotný čas strávený online.

3.5 Experimentální laboratoř: Jak dosáhnout zdravějšího prostředí

Školy, které s digitálním wellbeingem aktivně pracují, přistupují k tématu jako k experimentu – zkouší, vyhodnocují, upravují:

  • Digitální detox den – jeden den bez technologií, kde žáci (i učitelé) reflektují, co jim chybí a co ne.
  • Mapování digitálních návyků – žáci si po dobu týdne zaznamenávají svůj čas online a následně diskutují ve třídě.
  • Peer mentoři – starší žáci proškolení v tématech online bezpečnosti připravují workshopy pro mladší spolužáky.
  • Rodičovské kafíčko – neformální setkání rodičů s ICT koordinátorem nad aktuálními tématy (nastavení rodičovské kontroly, TikTok, AI chatboti).
  • Wellbeing nástěnka – pravidelně aktualizovaná nástěnka s tipy, pravidly a kontakty na pomoc.

4. Online bezpečnost a kyberprevence

4.1 Typické hrozby a jak je rozpoznat

Digitální hrozby se v posledních letech dramaticky proměnily – zejména pod vlivem umělé inteligence:

  • Kyberšikana – opakované ubližování prostřednictvím digitálních technologií. Zahrnuje ponižování, vyloučení, vydírání, šíření nepravd. Podle E-Bezpečí 95 % agresorů vnímá kyberšikanu pouze jako vtip.
  • Sexting a sextortion – sdílení intimních materiálů a následné vydírání. Nově roste počet případů spojených s deepnude AI aplikacemi.
  • Kybergrooming – manipulativní budování důvěry s dítětem za účelem sexuálního zneužití. Od roku 2025 je v ČR trestným činem i šíření AI-generovaných intimních materiálů.
  • Phishing a sociální inženýring – podvodné zprávy, falešné weby, romance scam. AI mění charakter podvodů (deepfake hlasu, generované texty).
  • Dezinformace a hoaxy – falešné zprávy, manipulativní obsah, deep fake videa.
  • Nebezpečné výzvy – fenomény jako „Červený delfín“ (návrat „Modré velryby“ v roce 2026), které cílí na zranitelné děti.

4.2 Ochrana osobních údajů

Děti si často neuvědomují hodnotu svých osobních údajů. V rámci výuky je potřeba vysvětlit:

  • Co jsou osobní údaje a proč mají hodnotu (jméno, adresa, fotografie, lokace, ale i metadata).
  • Jak funguje sběr dat na sociálních sítích – proč je služba „zdarma“ (platíš daty).
  • GDPR v praxi – právo na výmaz, právo na přístup k datům, právo na přenositelnost.
  • Věkové hranice: v ČR platí hranice 15 let pro souhlas se zpracováním osobních údajů na sociálních sítích (§ 7 zákona č. 110/2019 Sb.). 99 % dětí pod 13 let tuto hranici porušuje.
  • Sharenting – když rodiče sdílí fotky a informace o dětech bez jejich souhlasu.

4.3 Bezpečnostní nástroje vhodné pro školní prostředí

Školy mohou využívat řadu nástrojů a zdrojů pro prevenci:

  • E-Bezpečí – výzkumy, vzdělávací materiály, online poradna, videokurzy (Internet Highway, Samova dobrodružství), Fact Ninja. Centrum PRVoK, Pedagogická fakulta UP Olomouc
  • Kyberakademie II (2025–2026) – aktualizovaná verze společného projektu MVČR a UP, e-learningové lekce s animacemi
  • Kraje pro bezpečný internet (KPBI) – 58 e-learningových lekcí, videa, podcasty, pracovní listy
  • Dávej kyber – kurz NÚKIB pro učitele a pro práci ve třídě
  • Safer Internet Centre ČR (CZ.NIC) – koordinace Dne bezpečnějšího internetu v ČR
  • AI Dětem – organizace zaměřená na vzdělávání dětí o umělé inteligenci
  • Linka bezpečí – telefon 116 111 (nonstop, zdarma)

4.4 Sociální sítě, algoritmy a ekonomika pozornosti

Pro práci s žáky je klíčové, aby rozuměli tomu, jak sociální sítě fungují „pod kapotou“:

  • Algoritmický feed – obsah není chronologický, ale řazený podle toho, co udrží pozornost nejdéle. Kontroverzní a emocionální obsah je zvýhodněn
  • Dopaminové smyčky – notifikace, lajky, komentáře – mechanismy navržené k tomu, aby uživatel strávil na platformě co nejvíce času
  • Filtrové bubliny – algoritmus ukazuje převážně obsah, který potvrzuje naše stávající názory, čímž zužuje obraz světa
  • Ekonomika pozornosti – obchodní model sociálních sítí je postaven na prodeji pozornosti uživatelů inzerentům. Čím déle scrollujete, tím více vyděláte platformě

Praktické cvičení: Nechat žáky 10 minut scrollovat TikTok/Instagram a zaznamenat, kolik procent obsahu bylo užitečné vs. zbytečné vs. potenciálně škodlivé. Následná diskuse otevře oči.

4.5 Základy kyberetikety (Netikety)

Pravidla slušného chování v digitálním prostředí:

  • Piš tak, jak bys mluvil tváří v tvář. Pokud bys to neřekl nahlas, nepiš to.
  • Respektuj soukromí druhých – nesdílej cizí fotky a informace bez souhlasu.
  • Přemýšlej, než klikneš na „Odeslat“ – internet nic nezapomíná.
  • Nereaguj na provokace – trollové žijí z reakcí.
  • Ověřuj informace, než je sdílíš dál.
  • Respektuj autorská práva – cituj zdroje, neopisuj.
  • Buď „upstander“, ne „bystander“ – pokud vidíš online ubližování, zasáhni nebo nahlášej.

4.6 Digitální stopa

Každá aktivita na internetu zanechává stopu. Aktivní digitální stopa jsou informace, které vědomě sdílíme (příspěvky, fotky, komentáře). Pasivní digitální stopa vzniká bez našeho vědomého přičinění (cookies, metadata, historie vyhledávání, lokační data).

Proč na tom záleží: zaměstnavatelé, přijímací komise na vysokých školách i potenciální partneři mohou vyhledávat informace online. Co zveřejníte v patnácti, může ovlivnit vaše příležitosti ve dvaceti pěti. Den bezpečnějšího internetu 2025 měl nosným tématem právě bezpečnou digitální stopu.

5. Přístupy k používání technologií ve škole

5.1 Mobilní telefony ve škole: přístupy a legislativa

Téma mobilních telefonů ve školách je v České republice v roce 2026 vysoce aktuální:

  • Stávající stav – od roku 2021 (zákon č. 284/2020 Sb., novela školského zákona) může ředitel školy prostřednictvím školního řádu omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů ve škole.
  • Metodický materiál MŠMT – v únoru 2026 rozeslalo ministerstvo školám metodiku pro používání mobilních telefonů žáky. Obsahuje zásady pro školní řády, příklady z praxe i návrhy alternativního programu o přestávkách.
  • Legislativní návrh KDU-ČSL – poslanecký návrh na plošný zákaz mobilů v průběhu vyučování do konce 1. stupně (od 1. 7. 2026). Vláda přijala v březnu 2026 nesouhlasné stanovisko.
  • Postoj ministerstva – ministr školství Robert Plaga preferuje cestu metodické podpory před plošnou restrikcí. Zdůrazňuje, že regulace mobilů musí být doprovázena nabídkou alternativních aktivit o přestávkách.

Zahraniční inspirace:

  • Francie – plošný zákaz mobilů na základních školách včetně přestávek (od 2018)
  • Slovensko – od 2025 zákaz mobilů pro 1.–3. třídu, u starších se souhlasem učitele
  • Nizozemsko – zákaz mobilů, tabletů a chytrých hodinek při výuce
  • Austrálie – zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let (2024)

Přehled přístupů k regulaci mobilních telefonů ve školách (stav k březnu 2026)

5.2 BYOD (Bring Your Own Device): Co to je?

BYOD je přístup, kdy žáci pracují ve výuce s vlastním zařízením – notebookem, tabletem nebo mobilem:

  • Výhody – žák pracuje na známém zařízení, škola nemusí investovat do drahé techniky, rozvoj odpovědnosti za vlastní zařízení.
  • Výzvy – nerovnost (ne každý žák má kvalitní zařízení), bezpečnostní rizika (nezabezpečená zařízení v školní síti), rozptýlení (hry, sociální sítě během výuky).
  • Podmínky úspěchu – jasná pravidla, technická příprava školní sítě (oddělený segment pro BYOD), školicí program pro žáky i učitele, záložní zařízení pro ty, kdo vlastní nemají.

5.3 Zapojení žáků a rodičů do tvorby pravidel

Pravidla, na jejichž vzniku se žáci podílejí, dodržují ochotněji:

  • Participativní tvorba – žákovský parlament nebo třídní rada diskutuje pravidla, navrhuje znění, hlasuje.
  • Rodičovské workshopy – setkání, kde rodiče s ICT koordinátorem diskutují o pravidlech i pro domácí prostředí. Škola nabídne podporu, ne instrukce.
  • Pravidelná evaluace – na konci pololetí žáci i učitelé vyhodnotí, co funguje a co ne. Pravidla jsou živý dokument.
  • Transparentnost – důvody pravidel jsou vysvětleny srozumitelně a odpovídají věku. „Protože to říkáme“ nikdy nefunguje.

5.4 Inspirace a zdroje

Kde hledat další materiály a inspiraci pro práci s digitálním wellbeingem na škole:

Závěr: Od teorie k praxi

Digitální wellbeing není módní pojem ani jednorázový projekt. Je to kontinuální práce celé školní komunity – vedení, učitelů, žáků i rodičů:

  • Nejde o zákazy, ale o kompetence. Cílem není izolovat děti od technologií, ale naučit je s nimi zdravě žít.
  • Kvalita je důležitější než kvantita. Hodina programování nebo kreativní tvorby má jiný dopad než hodina doom scrollingu.
  • Začněte malými kroky. Nemusíte měnit vše najednou. Jedna třídnická hodina o digitální stopě je lepší než žádná.
  • Zapojte žáky. Participace zvyšuje motivaci a dodržování pravidel.
  • Spolupracujte s rodiči. Digitální wellbeing nekončí za branami školy.
  • Sledujte data a zdroje. České výzkumné týmy (E-Bezpečí, IRTIS) poskytují kvalitní a aktuální data.

Jak shrnuje Partnerství 2030+: „Wellbeing je totiž jen jeden. A přestože technologie mění náš svět nevídaným tempem, zůstává právě wellbeing klíčem k tomu, abychom dokázali žít dobře, bezpečně a smysluplně.“

Zdroje a odkazy

Výzkumy a data:

  • Kopecký, K., Szotkowski, R. a kol. (2025). Čeští žáci v online světě 2025. Centrum PRVoK, Pedagogická fakulta UP Olomouc. Dostupné z: e-bezpeci.cz/vyzkum
  • Šmahel, D. a kol. (2025). Report on the Impact of Digital Technologies on the Wellbeing of Children and Adolescents in the Czech Republic. IRTIS, Masarykova univerzita / EU Kids Online.
  • Martinů, P. (2025). Digitálnímu vzdělávání ve školách chybí systém, míní odborník na vliv technologií na wellbeing mladých. Rozhovor s Davidem Šmahelem. EDUin, 10. 2. 2025. Dostupné z: eduin.cz
  • E-Bezpečí (2025). Statistika online poradny za rok 2025. Dostupné z: e-bezpeci.cz

Koncepční a metodické dokumenty:

  • NPI ČR (2025). Koncepce podpory digitálního wellbeingu ve vzdělávání. Projekt NPO 3.1 – AIDIG. Dostupné z: edu.gov.cz
  • MŠMT (2025). Digitální wellbeing: Zdravé a bezpečné využívání digitálních technologií ve školním prostředí. Dostupné z: edu.gov.cz
  • MŠMT (2026). Metodický materiál pro používání mobilních telefonů žáky ve školách. Únor 2026.
  • ČŠI (2020). Stanovisko České školní inspekce k regulaci mobilních telefonů ve školách. Dostupné z: msmt.gov.cz

Portály a organizace:

Legislativa:

  • Zákon č. 284/2020 Sb. – novela školského zákona (§ 30 odst. 3, pravomoc ředitele regulovat mobilní telefony)
  • Zákon č. 110/2019 Sb. – o zpracování osobních údajů (§ 7, věková hranice 15 let pro souhlas se zpracováním)